Pro někoho je pátek třináctého nešťastným dnem. Pro fanoušky Báry Basikové nastala 13. března příležitost vidět svou oblíbenou zpěvačku v akci naposledy. Její poslední recitál před mateřskou dovolenou se odehrál v Divadle TaFantastika.
První polovina koncertu patřila „akustické části“, kde Bára zazpívala za doprovodu klavíristy Martina Rady. Ten diváky naladil na komorní notu Brahmsovou klavírní variací na Paganiniho houslové capricio. Bára již od začátku vtipkovala o tom, že dle medií je tento koncert rozloučení s její kariérou, eventuálně že je v lázních, jak napsaly některé bulvární deníky.
Pak už se věnovala většinou muzikálu a to písním, které dle svých slov obvykle nezpívá. Koncert otevřela písní "Maria Pia" podle gregoriánských chorálů, které ji proslavily mezi širokou veřejností. A co by to bylo za koncert Báry Basikové bez Jesus Christ Superstar a "Mít rád bližního svého". U Andrew Lloyd Webbera Bára zůstala i s dalším
í písněmi, následovala "Memory" z muzikálu Cats, kterou zazpívala s českým textem Hany Zagorové – "Bílá".
Z Bernsteinovy West Side story zaznělo "Somewhere". Pak se Bára opět vrátila k Andrew Lloyd Webberovi písní další osudovou ženskou arií Evitou a písní "Utiš se má Argentino". Následně se Bára pustila do Bídníků a to dvěma hlavními ženskými áriemi – Fantininy "Knížky snů" a Eponininy "Samotářky". A opět Andrew Lloyd Webber a jeho "Pie Jesu", které Bára pouze za doprovodu klavíru zpívala poprvé. První část koncertu pak uzavřela jediná česká píseň v tomto bloku a to "Nebe to ví" z Johanky z Arku. Bára u této písničky zavtipkovala, že se jí říká píseň o panenství, 
ale že by si o tomto tématu nedovolila zpívat v devátém měsíci těhotenství.
Pauzu někteří diváci využili k sepsání dotazů pro Báru, a ta je v první polovině všechny zodpověděla, i když jich bylo skutečně hodně. Mě osobně a jistě i muzikálové fanoušky muselo potěšit, že Bára potvrdila, že se v září vrátí s rolí Johanky z Arku, kterou připravuje divadlo Kalich. Dle svých slov by měla v alternaci s Lucií Šoralovou odehrát cca pět představení měsíčně. Hodně dotazů také směřovalo na bulvární média a Bářin vztah k nim, jak se bude jmenovat dítko a jaké je to pohlaví (což zůstalo nezodpovězeno, protože to Bára dle svých slov neví). 
Dotazy se rozhodně netýkaly jen hudby, ale i třeba Bářina názoru na přechylování ženských jmen, které ji „neskutečně sere“. Tato odpověď stejně jako hodně ostatních vyvolala salvy smíchu v publiku, které se mj. i díky dotazům dobře bavilo.
Po dotazech přišel na řadu Bářin host, zpěvačka kapely Lili Marlene, Dáša Součková, která zazpívala píseň "Raněná rytířka" z alba skupiny Lili Marlene Tango Desolato. Společně si pak dámy zazpívaly píseň "Muerte Amor". Druhá polovina koncertu už nebyla akustick
á a Bára zpívala na half playback. Bára opět vzpomenula na Johanku s neznámější árií "Most přes minulost" a následně jednou z Johančiných závěrečných písní – "Spáso duše mé". Dalšími českými zástupci pak byly dvě písně z muzikálu Dáma s kameliémi – "Líbej mě jak déšť" a "K lásce já".
Z desky Nová Gregoriana zazněla píseň "V pochybách", poslední písní pak byla "Tůň", coververze hitu britské sopranistky Sarah Brightman. Po neutichajícím potlesku Bára na přání publika jako přídavek zazpívala "Teď královnou jsem já" z muzikálu Kleopatra.
Stejně jako Bářini skalní fanoušci doufám, že se Bára co nejdřív na scénu vrátí. I když koncert nebyl dramaturgicky příliš zvládnutý a já 
sama bych pozměnila pořadí písní nebo rozdělila odpovědi na otázky do bloků mezi písněmi. Téměř desetiminutovou klavírní skladbu hned na začátek koncertu také čekal asi málokdo, ale Bára Basiková svým šarmem, vtipem a hlavně vynikajícím zpěvem dala zapomenout na chyby a všichni si jistě její koncert vychutnali.
Naše redakce přeje Báře Basikové hlavně hodně zdraví a stejně jako všichni se těšíme na její další působení na našich divadelních prknech, třeba už v září v Johance.
Komentáře k článku