Pátý ročník charitativní akce Koncert pro Vincentinum byl naplánován na středu 23. září 2009. Konal se jako každý podzim ve Šternberku u Olomouce a jeho výtěžek byl jako vždy určen na podporu Vincentina, poskytovatele sociálních služeb Šternberk. Letos získané finance konkrétně poslouží k dobudování multifunkční místnosti pro uživatele Vincentina. Patronem celé akce a osobou, která je v tom nejlepším slova smyslu zodpovědná za vznik této dobročinné tradice před pěti lety, je zpěvák Alan Bastien. Sešli jsme se s ním ke krátkému rozhovoru po ukončení letošního koncertu a zajímaly nás jeho bezprostřední dojmy a také jeho plány do budoucna.
Před chvílí skončil letošní koncert pro Vincentinum. Podle nadšených reakcí diváků i podle atmosféry v sále během koncertu se zdá, že byl velice úspěšný. 
Jak se Ti dnes večer zpívalo a jaké dojmy a pocity máš z dnešní akce ?
Zpívalo se mi jako vždy velmi dobře. Dnes večer se navíc koncert poprvé konal v jiných prostorách, než tomu bylo obvykle, ve Velkém sále Městského klubu a myslím, že vše obstálo velmi dobře.
Letos se konal již pátý ročník této akce, takže by mohl nastat čas na krátkou bilanci. Jsi spokojený s tím, jaký ohlas každoroční koncerty mají ? Byla tu dnes večer zveřejněna i celková částka, kterou koncerty už za oněch pět ročníků Vincentinu přinesly. Myslím, že celkově už výtěžek přesahuje 0,5 milionu Kč.
Já nerad bilancuji, tak to za prvé. A za druhé jsem poměrně spontánní člověk. 
Když jsme společně s mou manažerkou Janou Bokovou, po nultém ročníku koncertu, který se konal v Litovli po té, co tam proběhlo tornádo, zjistili, že to jde, začali jsme uvažovat, kde dál by bylo potřeba pomoct. Díky tomu, že má sestra, jak známo, pracuje ve Vincentinu jako vychovatelka, řekli jsme si, že zkusíme uspořádat koncert právě pro Vincentinum. Tehdy jsme ale nijak neuvažovali, že bychom z akce udělali každoroční pravidlo. Jen jsme si řekli, že uvidíme, jak dopadne první ročník a pak se podle jeho výsledku zařídíme dál. No a protože první ročník vyšel, tak jsme zkusili ročník druhý, začali počítat a řekli si, že jedeme dál. Slíbili jsme si, že dokud to bude mít smysl a dokud, ať už účinkující kamarádi tak i lidé, kteří to celé finančně podporují a v neposlední řadě i Vincentinum, budou mít zájem, tak koncerty pořádat prostě budeme. Lidičky, kteří ve Vincentinu žijí, budou vždycky potřebovat podporu.
Je náročné sestavit program koncertu a hlavně oslovit účinkující ? Někteří zpěváci se zúčastnili už i minulých ročníků.
To je dané tím, že ti, kteří tady už byli, jsou lidé, kteří se sem i rádi vrací. Jsou to lidé, kteří jsou akcím charitativního rázu nakloněni, mají v sobě prostě takový přístup, bez toho by to asi dělat nemohli. Za těch pět let jsme se všemi kamarádi, všichni se známe a máme se všemi účinkujícími výborné vztahy. 
Mnohdy je totiž u různých jiných charit těžké rozlišit, jestli je ta akce opravdu věnovaná tomu, pro co byla vypsána. Tady je to jiné, už od nultého ročníku jsem byl pasován na patrona této akce, takže účinkující oslovuji přímo já nebo Jana Boková. Oslovujeme kamarády, o kterých víme, že jsou naladěni na stejnou notu jako my a nemusíme nikoho dlouze přemlouvat.
Je velký rozdíl zpívat na běžném koncertu a na takovéto charitativní akci, notabene v Tvém rodišti, když je v hledišti i Tvá rodina a spousta přátel ? Není to pro Tebe třeba tak trochu svazující ?
Ne, není (smích). Snažím se vždycky odevzdat ze sebe maximum, to prostě musím a chci to tak, ať už je to koncert nebo divadlo. Jsem na to zvyklý a moc si to užívám. Já to vlastně jinak neumím, vždycky do toho jdu naplno, tak jako by člověk měl jít do života se srdcem na dlani. Je jedno, jestli je to akce placená, neplacená, s kapelou nebo na half-playback. S kapelou je to samozřejmě ještě intenzivnější, je to naživo a to člověka dokáže pěkně nakopnout. Nicméně, to už je všechno v hranicích těch sto procent a ta stovka tam musí být vždycky, to ani jinak nejde.
Dnes večer jsi kromě písní z muzikálů úžasně zazpíval také Bůh to tak chtěl ze své sólové desky. Je to Tvoje autorská písnička a měla tady u diváků obrovský úspěch. Je pravda, že již připravuješ další desku ? A budou i tam nějaké Tvé autorské věci podobného ražení ?
Tak to je ošemetná otázka. Já bych byl samozřejmě rád. Ale já zase nejsem až tak plodný autor. Já jsem, jak už jsem říkal, spontánní člověk a tímhle způsobem i píšu písničky. Vlastně bych se ani neodvážil říct, že jsem skladatel. Nedokázal bych si programově poručit, tak a teď napíšu písničku. 
Sednu si k piánu, nějaký motiv už třeba nosím v hlavě nebo mě napadne nějaká stylová linka, melodie. Pak to někdo, kdo umí hrát perfektně na piáno, dotáhne do nějaké výsledné podoby. Takže já se budu samozřejmě snažit, nějaký nápad v hlavě už mám ale jestli bude dotažený a bude to zrovna ono, tak to teď nevím.
Na poslední desku jsem měl sice připravené i další autorské písničky, tehdy neprošly a asi to mělo nějaký důvod. Díky tomu, že jsem člověk, který se snaží jít pořád dál, tak už se k nim vracet nebudu. Spíš zkusím vytvořit zase něco nového. 
Navíc jsem slíbil, že se pokusím něco napsat i Monice Absolonové na její desku, kterou teď právě připravuje . Ale nakonec to třeba může dopadnout tak, že se jí to vůbec líbit nebude. Nejsem hudební skladatel. Jsem jen muzikant a zpěvák, kterého občas něco napadne.
Jaký charakter bude mít Tvá nová deska, bude to obdoba té minulé, bude laděná muzikálově nebo půjde o něco radikálně jiného ?
Každá další deska by měla znamenat nějaký posun vpřed. To je jasné. Poslední deska byla vytvořená jako taková retrospektiva. Promítla se tam hudba let osmdesátých, ve kterých jsem vyrůstal, což se mi, myslím, povedlo, protože nejvíc písniček patřících na desce k 80.letům mi napsal Michal David. A potom tam byly "devadesátky", kdy jsem jako muzikant začínal, pak tam byly písničky, které jsem napsal já, moje vlastní tvorba plus jako bonus písnička z muzikálu. Moje debutová deska dopadla přesně tak, jak dopadnout měla, tak, jak jsem chtěl a já jsem strašně šťastný.
Další deska by, zřejmě, měla být jiná, ta by měla být už normální, řadová. Rozhodně se zase budu držet principu, že pořád musí jít o písničky, které mají krásné melodie, protože já jsem melodicky založený člověk. Také tam musí být texty, kterým já rozumím a s kterými se ztotožním. Ale, samozřejmě, někdy se nepovede úplně všechno.
Takže, nové album jiné bude, já už dokonce mám představu jak jiné ale prozrazovat ji teď nebudu. Jednak jsem člověk pověrčivý a jednak bych nerad teď něco tvrdil. Všechno je v zárodku, na tom "miminku" se teprve začíná pracovat velice pozvolnou cestou. Je možné, že se v rámci tvůrčího procesu spousta věcí ještě změní a také bych rád, aby to bylo překvapení. Každopádně je jisté, že tam budou melodické písničky a hudba rozhodně nebude "měkčí", než bylo mé poslední CDčko.
Už začaly práce ve studiu ?
Ne, to rozhodně ne, v žádném případě. To je až poslední fáze. Teď se dávají dohromady teprve písničky. Další věc je, že jsme vymysleli trochu jiný postup, než jsme použili s debutovým albem.Tam jsme vydali najednou hned celé CD. Teď uděláme tak jednu,dvě nebo tři písničky. Z nich pak vybereme singl, ten se úplně dokončí a pak během času uděláme celé CDčko. Protože je to, samozřejmě, všechno odvislé od finančních prostředků a také od toho, jak rychle se budou sbírat na album písničky. Je to také o kvalitě těch písniček, není nutné mít nové CD rychle a za cenu toho, že písničky nebudou zrovna úplně ono. Své další album nedělám přece proto, abych ukojil nějakou svou touhu začít prodávat hory dalších CDček. Není to jen o prodejnosti. Je to určeno především pro moje fanoušky a já bych moc rád, abych fanouškům předložil to, s čím především já sám budu spokojený a za čím si budu stát.
Díky za tento rozhovor, za zážitek z koncertu a přeji hodně úspěchů a sil do další práce.
Foto David Sedlák
Komentáře k článku